1. Potravinářské barvivo: Přidání potravinářského barviva do vody, kterou dáváte rostlině, může dočasně zabarvit tkáně rostliny. Tato metoda se často používá pro dekorativní účely a může být zvláště účinná u bílých květů. Je však nezbytné používat potravinářské barvivo střídmě a vyhnout se přesycení, které může rostlinu poškodit.
2. Genetická modifikace: Pomocí genetického inženýrství mohou vědci změnit geny odpovědné za produkci pigmentu v rostlinách. To může vést k vytvoření rostlin s jedinečnými a zářivými barvami, které se přirozeně nevyskytují. Geneticky modifikované rostliny jsou však silně regulovány a stále jsou předmětem probíhajících vědeckých a etických debat.
3. Podmínky prostředí: Určité podmínky prostředí mohou ovlivnit barvu rostliny. Například vystavení rostliny vysoké intenzitě světla nebo nízkým teplotám může způsobit, že bude produkovat více antokyanů, což má za následek červené, fialové nebo modré odstíny. Naopak snížené světelné podmínky mohou vést k menší produkci chlorofylu, takže rostlina vypadá bledší.
4. Přirozené pigmenty: Aplikace přírodních pigmentů, jako je kurkuma, řepná šťáva nebo šafrán, na listy nebo květy rostliny může dočasně změnit jejich barvu. Tyto pigmenty lze zředit ve vodě a nastříkat na rostlinu nebo použít k vytvoření barevných prášků, které lze naprášit na povrch rostliny.
5. Barvení: Podobně jako při barvení oděvů lze i rostliny barvit různými barvami na látky. Tuto metodu běžně používají květináři a zahrnuje ponoření květů nebo listů rostliny do roztoku barviva. Barvené rostliny se často používají v květinových aranžmá nebo dekorativních displejích.
Je důležité si uvědomit, že změna barvy rostliny kteroukoli z výše uvedených metod může být dočasná a rostlina se může nakonec vrátit ke své přirozené barvě. Kromě toho mohou některé z těchto metod ovlivnit zdraví a vitalitu rostliny, proto je vhodné postupovat opatrně a zkoumat potřeby konkrétní rostliny před provedením jakýchkoli změn.